Pojmy kolem AI, softwaru a digitální regulace EU.

Software, který pomocí jazykového modelu plánuje a provádí kroky k cíli, například vyhledá záznam, vyplní formulář nebo zavolá API. Agent jedná v mezích oprávnění a nástrojů, které dostane, a každý jeho krok lze zaznamenat.

Návrh, ve kterém člověk výstup AI zkontroluje, opraví nebo schválí dřív, než začne platit. U vysoce rizikových systémů AI vyžaduje akt o umělé inteligenci účinný lidský dohled, který vykonávají lidé s odborností a pravomocí zasáhnout.

Datová platforma, která ukládá data v otevřených formátech souborů a tabulek na levném objektovém úložišti, jako datové jezero, a přidává k tomu funkce datového skladu: transakce, schémata, řízení přístupu a SQL. Umožňují to otevřené tabulkové formáty, jako jsou Apache Iceberg a Delta Lake.

Datová sada spravovaná jako produkt: má jmenovaného vlastníka, zdokumentované schéma, zveřejněné ukazatele kvality, jasná pravidla přístupu a dohodnuté časy aktualizace, takže ji mohou používat další týmy, aniž by se musely ptát, jak vznikla.

Systematické testování AI systému na referenční sadě otázek nebo dokumentů podle dohodnutých kritérií, například správnosti, ukotvení ve zdrojích, úplnosti a odmítnutí odpovědi, když ji systém nezná. Evaluace běží před spuštěním a znovu po každé změně modelu, promptu nebo dat.

Postup, při kterém systém nejdřív vyhledá relevantní pasáže ve schválených zdrojích, například v postupech, směrnicích nebo spisech, a jazykový model pak odpovídá jen z nich. Odpověď může citovat dokument a oddíl a při vyhledávání se respektují přístupová práva uživatele.

Výstup AI, který zní sebejistě, ale neopírá se o zdroje ani o fakta. Halucinace se snižují, ne odstraňují, ukotvením odpovědí ve vyhledaných zdrojích, povinnými citacemi, možností říct „nevím“ a měřením jejich podílu při evaluaci.

Čtení, třídění a vytěžování údajů z dokumentů, jako jsou formuláře, faktury, osvědčení a naskenované dopisy, kombinací rozpoznávání textu, analýzy rozvržení a jazykových modelů. Každá vytěžená hodnota nese míru jistoty a hodnoty pod prahem jdou ke kontrole člověkem.

Postupy, které udržují systémy strojového učení a jazykových modelů spolehlivé v provozu: verzování modelů, promptů a dat, automatická evaluace, nasazovací pipeline a sledování kvality, nákladů a odezvy.

Kontroly kolem jazykového modelu, které drží jeho použití v dohodnutých mezích: kontroly vstupu a výstupu, omezení témat, maskování osobních údajů, kontrola oprávnění před voláním nástroje a kroky schválení u akcí s důsledky.

Vyhledávání podle významu, ne podle přesných slov. Text se převede na číselné vektory (embeddingy) a systém najde pasáže, jejichž vektory jsou otázce blízko. V praxi se obvykle kombinuje s fulltextovým vyhledáváním, protože kódy, jména a čísla paragrafů vyžadují přesnou shodu.

Neuronová síť natrénovaná na velmi velkém množství textu tak, aby předpovídala další slovo. Umí v mnoha jazycích psát návrhy, shrnovat, třídit a vytěžovat text, ale není to databáze faktů: bez ukotvení ve vašich zdrojích může plynule odpovědět špatně.

Přístup, při kterém se rozhraní systému nejdřív navrhne a odsouhlasí, obvykle jako specifikace OpenAPI nebo AsyncAPI, a teprve potom se implementuje. Ostatní systémy, partneři a front-endy se pak napojují přes zdokumentovaná a verzovaná API, ne přímo do databáze.

Architektura, ve které systémy publikují události, tedy fakta jako „žádost přijata“ nebo „odečet měřidla ověřen“, do zprostředkovatele zpráv a ostatní systémy na ně reagují ve vlastním tempu. Systémy jsou tak oddělené a jeden se může změnit nebo selhat, aniž by zastavil ostatní.

Připravené cloudové prostředí, ve kterém jsou struktura účtů nebo předplatných, identity, síť, politiky, logování a bezpečnostní základ hotové dřív, než přijde první úloha. Každý další projekt je díky ní rychlejší a opatření zůstávají jednotná.

Skupina norem IEC (IEC 61970, IEC 61968 a IEC 62325), která popisuje elektrické sítě, zařízení a komunikaci na trhu v jednom sdíleném datovém modelu. Provozovatelé sítí ji používají, aby plánovací, provozní a tržní systémy popisovaly síť stejně.

Digitální obraz fyzického zařízení, procesu nebo sítě, který se průběžně aktualizuje daty ze skutečnosti. Slouží ke sledování stavu, k testování změn před jejich provedením a k plánování údržby. 3D model bez živých dat dvojčetem není.

Otevřený datový standard pro informační modelování staveb (BIM), který vydává buildingSMART a který vyšel i jako ISO 16739-1. Verze IFC 4.3 přidává infrastrukturu: železnice, silnice, přístavy, vodní cesty a mosty, takže data o majetku mohou přecházet mezi návrhem, výstavbou a provozem bez ručního přepisování.

Platforma v cloudu pro tvorbu a provoz integrací, která na jednom místě nabízí hotové konektory, mapování dat, orchestraci a monitoring. Příkladem jsou SAP Integration Suite a MuleSoft.

Strojově čitelný seznam komponent a závislostí softwaru, obvykle ve formátu SPDX nebo CycloneDX. Rychle ukáže, jestli se vás týká nově zveřejněná zranitelnost. Akt o kybernetické odolnosti ukládá výrobcům, aby ho pro své produkty vypracovali.

Cloudové služby, u kterých umístění dat, provoz služby a rozhodné právo zůstávají pod evropskou nebo národní kontrolou. Definice se liší: národní schémata, například francouzský SecNumCloud, přidávají výslovné požadavky na ochranu před právem zemí mimo EU.

Architektonický vzor ve výrobě, ve kterém centrální zprostředkovatel událostí drží aktuální stav závodu, uspořádaný podle lokality, oblasti, linky a stroje. Systémy do něj publikují a odebírají z něj, místo aby byly propojené jeden s druhým.

Způsob, jak starší systém nahradit krok za krokem. Před starý systém se postaví fasáda, funkce se za ní po jedné přesouvají do nových služeb a starý systém se vypne, jakmile už k němu nic nesměřuje. Vyhnete se tak jednomu rizikovému přepnutí.

Bezpečnostní model, ve kterém se žádnému uživateli, zařízení ani službě nedůvěřuje jen kvůli jejich umístění v síti. Každý požadavek se ověří, autorizuje a posoudí podle identity, stavu zařízení a kontextu a přístup se omezí na to, co úkol vyžaduje.

Nařízení EU, které stanoví požadavky na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky, hardwaru i softwaru, uváděných na trh EU. Výrobci musejí po dobu podpory řešit zranitelnosti a od 11. září 2026 hlásit ty aktivně zneužívané; hlavní povinnosti platí od 11. prosince 2027.

Nařízení EU o umělé inteligenci. Třídí systémy AI podle rizika: některé praktiky jsou zakázané, vysoce rizikové systémy musejí splnit požadavky na data, dokumentaci, lidský dohled a přesnost a některé systémy mají povinnosti transparentnosti. Zákazy platí od 2. února 2025, povinnosti transparentnosti od 2. srpna 2026 a povinnosti pro vysoce rizikové systémy podle přílohy III od 2. prosince 2027, ve znění změny z roku 2026. V Česku má být hlavním orgánem dozoru nad trhem podle připravovaného zákona ČTÚ (stav na podzim 2026).

Vykonává dohled nad finančním trhem v Česku a je příslušným orgánem dohledu podle DORA, na základě zákona č. 31/2025 Sb., o digitalizaci finančního trhu.

Orgán dozoru nad trhem podle zákona o požadavcích na přístupnost u většiny služeb, včetně finančních služeb a elektronického obchodu. U některých odvětví platí výjimky s jiným orgánem dozoru. Zákon umožňuje pokuty až do výše 10 milionů Kč.

Podle připravovaného zákona má být hlavním orgánem dozoru nad trhem podle aktu o umělé inteligenci. Útvar pro dozor nad AI provozuje od 1. září 2026 (stav na podzim 2026).

Elektronické úložiště podle zákona č. 300/2008 Sb., do kterého orgány veřejné moci doručují dokumenty a přes které lze činit podání vůči nim i posílat dokumenty mezi osobami a firmami. Každá právnická osoba zapsaná v registru osob ji má zřízenou automaticky a bezplatně; zřizuje a provozuje je Digitální a informační agentura.

Agentura odpovědná za eGovernment, základní registry a elektronickou identifikaci. Zřizuje a provozuje datové schránky a sleduje přístupnost webů veřejného sektoru.

Veřejní zadavatelé musejí podle § 221 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, přijímat elektronické faktury podle evropské normy EN 16931, například ve formátech ISDOC, UBL nebo Peppol BIS. Dodavatelé je zasílat nemusejí.

Aplikace podle revidovaného nařízení eIDAS, ve které mohou lidé uchovávat své identifikační údaje a osvědčení, například diplomy nebo oprávnění, sdílet jen to, co služba potřebuje, a podepisovat dokumenty. Každý členský stát musí nabídnout alespoň jednu peněženku a mnoho veřejných i soukromých služeb ji bude muset přijímat.

Směrnice EU, která vyžaduje, aby některé výrobky a služby byly přístupné lidem se zdravotním postižením, mimo jiné elektronický obchod, bankovní služby pro spotřebitele, e-knihy a weby, aplikace a elektronické jízdenky v osobní dopravě. Od 28. června 2025 se uplatňuje prostřednictvím národních zákonů; v Česku je to zákon č. 424/2023 Sb.

Národní systém elektronické identity, přes který se lidé přihlašují ke službám veřejné správy, například eObčankou, mobilním klíčem nebo přes Bank iD.

Řada mezinárodních norem pro bezpečnost průmyslových automatizačních a řídicích systémů. Rozděluje provoz na zóny propojené kanály (conduits), stanoví úrovně zabezpečení a přiděluje odpovědnosti vlastníkům zařízení, systémovým integrátorům a dodavatelům produktů.

Český národní formát elektronické faktury. Vedle UBL a Peppol BIS je jedním z formátů, ve kterých mohou dodavatelé posílat elektronické faktury veřejným zadavatelům podle normy EN 16931.

Mezinárodní norma pro systémy řízení bezpečnosti informací. Organizace s certifikací podle ní má auditovaný systém, jak identifikovat bezpečnostní rizika, volit opatření a průběžně je zlepšovat. FromNine má certifikaci podle ISO/IEC 27001.

Národní nástroj pro elektronické zadávání veřejných zakázek, přes který vedou zadávací řízení ústřední orgány.

Úřad, který vykonává dozor podle zákona o kybernetické bezpečnosti (zákon č. 264/2025 Sb.). Provozuje Portál NÚKIB (vyhláška č. 334/2025 Sb.), přes který se regulované subjekty samy registrují.

Nařízení EU o spravedlivém přístupu k datům a jejich využívání, které se uplatňuje od 12. září 2025. Dává uživatelům připojených výrobků přístup k datům, která tyto výrobky vytvářejí, usnadňuje přechod mezi cloudovými službami a službami zpracování dat a omezuje nepřiměřené smluvní podmínky při sdílení dat.

Nařízení EU o digitální provozní odolnosti finančního sektoru, které se uplatňuje od 17. ledna 2025. Pokrývá řízení rizik ICT, hlášení incidentů, testování odolnosti a řízení poskytovatelů ICT služeb z řad třetích stran, včetně požadavků na smlouvy a registru informací. V Česku je příslušným orgánem dohledu Česká národní banka.

Nařízení EU o přeshraniční interoperabilitě služeb veřejného sektoru. Veřejné instituce musejí posoudit dopad nových nebo změněných transevropských digitálních veřejných služeb na interoperabilitu a mohou sdílet a znovu používat řešení interoperability přes společný portál.

Směrnice EU o kybernetické bezpečnosti základních a důležitých subjektů v odvětvích, jako jsou energetika, doprava, zdravotnictví, digitální infrastruktura a veřejná správa. Vyžaduje opatření k řízení rizik, bezpečnost dodavatelského řetězce a hlášení incidentů: včasné varování do 24 hodin a oznámení do 72 hodin. Uplatňuje se prostřednictvím národních zákonů, které se v jednotlivých zemích liší; v Česku je to zákon č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti.

Nařízení EU o zpracování osobních údajů, které se uplatňuje od 25. května 2018. Stanoví zásady, jako je omezení účelu a minimalizace údajů, práva subjektů údajů a povinnosti správců a zpracovatelů, včetně posouzení vlivu u vysoce rizikového zpracování. V Česku na něj navazuje zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.

Mezinárodní síť a soubor specifikací pro výměnu strukturovaných obchodních dokumentů, jako jsou faktury a objednávky, přes certifikované přístupové body. V Česku musejí veřejní zadavatelé přijímat elektronické faktury podle normy EN 16931, mimo jiné ve formátu Peppol BIS; dodavatelé je zasílat nemusejí a povinnost e-fakturace mezi firmami pro rok 2026 neplatí ani není ohlášena.

Směrnice EU o fyzické a organizační odolnosti kritických subjektů v jedenácti odvětvích, mimo jiné v energetice, dopravě, zdravotnictví, pitné vodě a digitální infrastruktuře. Členské státy měly své kritické subjekty určit do 17. července 2026; tyto subjekty pak posuzují rizika a přijímají opatření ke zvýšení odolnosti.

Systém EU zřízený podle nařízení o jednotné digitální bráně, přes který si orgány veřejné moci na výslovnou žádost občana nebo firmy přeshraničně vyměňují úřední doklady, aby lidé nemuseli dokládat to, co už stát má. Povinnosti z něj platí od 12. prosince 2023.

Ústřední orgán pro ochranu osobních údajů v Česku, který jedná nezávisle. Jeho postavení a pravomoci upravuje zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který navazuje na GDPR.

Pravidla W3C pro přístupný webový obsah, uspořádaná do kritérií úspěšnosti na úrovních A, AA a AAA. Úroveň AA je obvyklým cílem ve veřejných zakázkách i v právu; aktuální verze je WCAG 2.2 a evropská norma EN 301 549 na těchto pravidlech staví.

Dokumenty, ve kterých zadavatel vymezuje předmět veřejné zakázky, podmínky účasti a způsob hodnocení nabídek. Dodavatel na ni odpovídá nabídkou; my odpovídáme bod po bodu.

Český zákon č. 264/2025 Sb., kterým se provádí směrnice NIS 2. Je účinný od 1. listopadu 2025 a nahradil zákon č. 181/2014 Sb. Rozlišuje režim vyšších a režim nižších povinností; bezpečnostní opatření pro ně stanoví vyhlášky č. 409/2025 Sb. a č. 410/2025 Sb. Regulované subjekty se samy registrují přes Portál NÚKIB.

Zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb, kterým Česko provedlo evropský akt o přístupnosti. Uplatňuje se od 28. června 2025. Hospodářské subjekty musejí Českou obchodní inspekci informovat o nesouladu a přijmout nápravná opatření, která nařídí.

Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby, který upravuje právo občanů a firem na digitální služby veřejné správy.

Zákon č. 99/2019 Sb., kterým Česko provedlo směrnici o přístupnosti webových stránek. Vztahuje se na povinné subjekty z veřejného sektoru. Dodržování sleduje a kontroluje Digitální a informační agentura (DIA).

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, podle kterého veřejní zadavatelé v Česku zadávají veřejné zakázky. Zadávací řízení probíhají elektronicky, u ústředních orgánů přes NEN.